Jdi na obsah Jdi na menu
 


                   Tichý oceán

Tichý oceán se otepluje, ryby a ptáci umírají hlady.

Abnormálně vysoké teploty v Tichém oceánu způsobily kolaps potravního řetězce podél západního pobřeží Severní Ameriky. Populace mořských ryb a ptáků poklesly na rekordně nízkou úroveň. Vědci se obávají, že globální oteplování začalo nenapravitelně poškozovat život v oceánech.

Teplota vody v severovýchodní části Tichého oceánu se v letošním roce dramaticky zvýšila a dostala se 5 až 7 stupňů Celsia nad normál. Je to naprosto mimořádná situace. "Za posledních 50 let se to nikdy nestalo," konstatoval Bill Peterson, oceánograf z amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA) se sídlem v oregonském Newportu.

Pokud by byl podobný vývoj zaznamenán o něco jižněji, byl by to jeden z charakteristických příznaků klimatického jevu El Niňo.

Podél západního pobřeží severoamerického kontinentu vanou obvykle na jaře a v létě větry, které ženou teplejší povrchové vody pryč od pevniny. Díky tomu se k hladině dostávají chladné spodní vrstvy vody bohaté na živiny, bez nichž se neobejde fytoplankton (mikroskopické rostliny). Na fytoplanktonu je závislý zooplankton (mikroskopičtí živočichové). Zooplankton je základním jídelníčkem ryb. A ryby jsou zdrojem potravy pro mořské ptáky a savce. Není třeba dlouze popisovat, co se stane, když větry zeslábnou a potravní řetězec se zhroutí. Bohužel právě k tomu letos došlo. Množství fytoplanktonu pokleslo o 75 procent. Americké pobřeží od Kalifornie přes Oregon a Washington až po kanadskou Britskou Kolumbii pokrylo obrovské množství uhynulých mořských ptáků. Testy prokázaly, že ptáci zemřeli hladem.

"Nenacházeli dostatek jídla, tak spotřebovávali energii ze svalů, jater a tělesného tuku," vysvětlila Hannah Nevinsová z kalifornských Námořních laboratoří v Moss Landing (Moss Landing Marine Laboratories, MLML). Bezprecedentní katastrofa zdecimovala populace kormoránů, alkounů a dalších druhů mořských ptáků. Stejně tragické důsledky byly pozorovány u četných druhů ryb, například u lososů a ropušnic.

S dalším oteplováním se bude situace zhoršovat. Pokud se vývojový trend v příštích letech potvrdí, lze očekávat fatální důsledky pro celý ekosystém. "Oceány se obecně oteplují a všechno nasvědčuje tomu, že nás čekají divné časy," posteskl si profesor Ronald Neilson z Oregonské státní univerzity.

Vznik a vývoj Země

Naše sluneční soustava vznikla před necelými 5 miliardami let. Poloměr Země je 6378 km. Měřítkem vzdálenosti v naší sluneční soustavě je astronomická jednotka, což je vzdálenost Slunce a Země.

Země má ve svém středu jádro, kolem něho je plášť a na jeho povrchu je kůra. Nebeská tělesa podobná Zemi se nazývají planety, tělesa podobná Slunci se nazývají hvězdy.

Sluneční soustavu tvoří Slunce a planety obíhající kolem Slunce. Velká tělesa ve vesmíru působí na malá tělesa gravitační silou. Během přetavení Země byla z meteoritů uvolněna voda, uhlík a některé plyny, které vytvořily atmosféru a hydrosféru. První organismy, které vznikly, se nejvíce podobaly dnešním bakteriím a řasám.

Sluneční soustava

Mezihvězdná hmota byla tvořena hlavně kosmickým prachem a meteority. Jedním z prvních druhů větších živočichů, jejichž zkameněliny můžeme dnes nalézt, byly trilobiti.

Život na Zemi

Zmenšenému modelu Země říkáme glóbus. Rozlohou největší světadíl je Asie. Nejhlubší oceán je Tichý;Pacifický oceán.

Všechny světadíly:

- Evropa,

- Asie,

- Afrika,

- Amerika,

- Austrálie,

- Antarktida;Antarktis.

Všechny oceány:

- Tichý;Pacifický,

- Atlantský;Atlantický,

- Indický

- a Severní ledový oceán.

Zeměkoule má tvar koule;geoidu. Měsíc je přirozená družice;oběžnice Země. Zemské póly jsou severní a jižní.

Nejvyšší hora na Zemi je Mount;Mt. Everest.

Nejhlubší příkop je Mariánský příkop v Tichém oceánu.

Protože je Země z vesmíru vidět jako modrá koule, říká se jí Zeměkoule. Myšlená přímka mezi zemskými póly se nazývá zemská osa. Myšlená kružnice, která rozděluje Zemi na severní a jižní polokouli, se nazývá rovník.

Noc a den na Zemi, rok v České republice

V poledne je Slunce na jihu (světová strana). Jedno otočení Zeměkoule kolem osy trvá 24 hodin. Doba, za kterou Zeměkoule oběhne kolem Slunce, se nazývá rok. Země oběhne kolem Slunce za 365 dní a asi šest hodin.

Při jarní rovnodennosti Slunce vychází na východě a zapadá na západě. Přestupný rok nastává každé čtyři roky. Zdrojem tepla a světla pro naši Zemi je především Slunce. V přestupném roce je měsíc únor delší o jeden den. V průběhu roku se čas mění, v létě je v Evropě zaveden čas letní a v zimě čas zimní. Zemská osa je od svislého směru ukloněna přibližně v úhlu 23,5 stupně.

Měsíc, orientujeme se na Zemi

Myšlené kružnice, vedené rovnoběžně s rovníkem se nazývají rovnoběžky. Zeměpisná poloha se udává v jednotkách, které se nazývají stupně. Myšlené polokružnice, které spojují severní a jižní pól, se nazývají poledníky. Poledníky a rovnoběžky tvoří zeměpisnou;geografickou;souřadnicovou síť. Jeden oběh Měsíce kolem Země trvá 28 dní.

Měsíc sám nevydává světlo, ale odráží světlo Slunce. Nejdelší rovnoběžka se nazývá rovník. Úhlová vzdálenost určitého místa od rovníku směrem k pólům;pólu se nazývá zeměpisná šířka. Pomocí poledníků se určuje zeměpisná délka. V roce 1969 přistála poprvé na Měsíci americká kosmická loď Apollo. Rovnoběžky mají tvar kružnic, poledníky polokružnic.

Místní a světový čas, mapa

Časová pásma na Zemi jsou široká patnáct stupňů. Když je v Londýně dvanáct hodin, je v Praze třináct hodin. Nadmořská výška je vzdálenost určitého bodu od hladiny Baltského moře. Mezi časem středoevropským a západoevropským je rozdíl jedna hodina.

Mapa je zmenšené a zjednodušené znázornění krajiny na rovné ploše. Čas v určitém místě na Zemi se nazývá místní. Místní čas na hlavním;nultém;greenwichském poledníku se nazývá světový čas. Jindřichův Hradec je české město, které leží na přesně na poledníku 15 stupňů východní délky. Znázornění kulatého povrchu Země na mapě není úplně přesné, dochází ke zkreslení. Nadmořská výška se na mapě udává v metrech;m.n.m.

Mapa ČR

Nadmořská výška a výškové rozdíly v krajině, mapy

Členitost krajiny znázorňují na mapě vrstevnice, což jsou čáry spojující místa o stejné nadmořské výšce.

Nížiny jsou na mapě znázorněny zelenou barvou. Pohoří jsou na mapě znázorněna hnědou barvou. Vodstvo je na mapě znázorněno modrou barvou. 1 cm na mapě s měřítkem 1 : 25 000 odpovídá 250 m ve skutečnosti.

Sever je na mapě nahoře. Jih je na mapě dole. Východ je na mapě vpravo. Západ je na mapě vlevo. Soubor map vydaných knižně se nazývá atlas. Základní vrstevnice jsou v mapě obyčejně po pěti metrech. Zesílené vrstevnice jsou v mapě obyčejně po dvaceti pěti metrech.

buzola

VELIKONOČNÍ OSTROVY

Rozloha : 117 km2
Počet obyvatel: 2 770
Hlavní město: Hanga Roa
Oficiální název (český): Velikonoční ostrov
Oficiální název (originální): Isla la Pascua, Rapa Nui

Ostrov ve východní části Polynésie v Tichém oceánu. Osídlen polynéským obyvatelstvem již v polovině prvního tisíciletí. Roku 1722 objeven nizozemskými mořeplavci. Původní obyvatelstvo bylo zdecimováno kmenovými válkami v 17. a 18. století a otrokářskými nájezdy v 19. století. Na jeho civilizaci upomínají obří kamenné sochy moai a nápisy na dřevěných destičkách v místním obrázkovém písmu (rongo rongo). Roku 1888 byl ostrov anektován Chile.


ZÁHADNÉ SOCHY (MOAI)
Víme jen kde sochy vznikly - v lomu na úpatí kráteru Rano Raraku dokonce ještě jedna nedokončená a od skály úplně neodtesaná moai leží. Celkem jich rapanujci vztyčili asi 300. Daleko víc jich zůstalo v lomu nebo na cestě na svá kamenné plošiny ahu, z nichž měly zhlížet do vnitrozemí ostrova. Dnes stojící moai byly znovu vztyčeny během 20. Století.
Kromě neobvyklého tvaru - nemají nohy, tělo je jen naznačeno a nejpropracovanější je hlava - na některých moai zaujme "klobouk" pukao z červené horniny. Podle nejvíce přijímané teorie nejde o klobouk, ale styl účesu, který se na Rapa Nui nosil v dobách vzniku posledních soch.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ssaa

(sas, 29. 9. 2008 19:13)

saasd