Fyzika- Tření
Na těleso v pohybu působí přirozeně určité brzdné síly. Například pták musí překonávat odporovou sílu vzduchu a ryba odporovou sílu vody. Když posouváme těleso po pevné podložce, nemluvíme o odporové, ale o třecí síle. To působí vždy proti směru pohybu tělesa a tím ho brzdí. Může mít dvě příčiny. Když jsou stykové plochy tělesa i podložky tělesa drsné, zachycují se, a tím se pohyb brzdí. Druhou příčinou může být vzájemné působení částic mezi dvěma plochami. To nastane jenom při těsném přiblížení těles, a tak tento důvod převládá spíš u hladkých těles.
Velikost třecích sil hodně závisí na materiálu, z něhož je podložka vyrobena Například při soutěžích silných mužů jsou někteří jedinci schopní utáhnout v zubech nákladní vůz, ale poté třeba i několikrát těžší lokomotivu. Proč? V obou případech jde vlastně o překonání třecí síly. Zatímco pneumatika a asfaltová silnice mají drsné povrchy a třecí síla je tedy velká, kolo lokomotivy a koleje jsou hladké a překonat třecí sílu těžší lokomotivy je srovnatelné. Samo-zřejmě je třecí síla také úměrná tlaku tělesa na podložku,a tak by člověk na utáhnutí dvou lokomotiv potřeboval dva-krát větší tahovou sílu než v předchozím případě. Síla, která vznikne při posouvání jednoho tělesa po druhém, se nazývá smyková třecí síla.Třecí síla existuje i tehdy, když je těleso v klidu. Abychom dali těleso do pohybu, musíme na něj působit větší silou, než je právě klidová třecí síla tělesa. To způsobí, že se těleso nedá do pohybu ihned. Snaží se vyrovnat počáteční tahovou sílu cizího tělesa.
Tření má ovšem i své nepříznivé účinky. Například při vzájemném pohybu součástí strojů se o sebe jejich stykové plochy odírají a tím se brzy opotřebovávají. Proto se snažíme třecí sílu v tomto případě zmenšovat. Odporovou sílu vzduchu a vody lze překonat vhodným tvarem (aerodynamický tvar letadla). Třecí síla pevných těles se může omezit třeba broušením, leštěním nebo tenkou vrstvou maziva, což všechnu třecí sílu znatelně zmenšuje. Dálším příkladem je pohyb po ,,vzduchovém polštáři". Toho využívá japonský vlak Šinkanzen, který, nadlehčován magnety, je schopný jet rychlostí až 500 km/h. V současné době se používají tzv. kuličková ložiska. Skládají se ze tří částí. Vnitřní kroužek se nasadí na hřídel, vnější se upevní ke stroji a uprostřed se umístí v pravidelných rozestupech kuličky na válečky. Válivý pohyb má 20 až 30 krát menší brzdné účinky než obyčejné tření.
Třecí síla je v životě velmi podstatná. Bez ní by člověk nemohl třeba chodit, vůbec by nemohla existovat auta a oblečení by se rozložilo na jednotlivá vlákna. U hřebíků je třecí síla posilována několika vruby, které mají zajišťovat, aby nevypadly ze stěny.
Fyzika - Páka
Páka je jednoduchý stroj. Skládá se z pevné tyče, která se otáčí kolem pevného bodu nazývaného střed otáčení. Sochor je druhem páky, která se používá k zvětšení sil, kdy se těžká břemena zvedají použitím menších sil. Náklad na jedné straně tyče je zdolán menší silou působící na druhém konci. Říkáme, že taková páka má pozitivní "mechanickou výhodu". Aby toho bylo, dosaženo musí páka splňovat pravidlo,které se uplatňuje při každém zvětšování sil: co se ušetří na vynaložené síle, to se musí přidat na dráze. Abychom například zvedli těžký kvádr, musíme na druhém konci tyče působit po dráze delší, než o kterou se kvádr zvedne. Známe různé druhy pák :
Jednoramennou páku - u této páky je břemeno zavěšeno mezi středem otáčení a působící silou. Taková páka vždy zvětšuje sílu a má dobrou mechanickou výhodu.
Sochor - je typická dvouramenná páka, u které střed otáčení je mezi břemenem a působící sílou. A aby byla mechanická výhoda co největší, musí být břemeno blízko středu otáčení a páka musí být dlouhá.
Ale s pákami se můžeme také setkat v běžném životě, například jako s louskáčkem na ořechy, kleštěmi na cukr nebo také třeba obří klepeto kraba z rodu Uca je jednoramennou pákou.
Fyzika-Parní stroj
První fungující parní stroj postavil v roce 1712 Thomas Newcomen a byl původně určen pro vysávání vody z dolů ve střední Anglii. Práce na jeho konstrukci mu zabrala deset let. Newcomenův parní stroj roku 1784 výrazně zdokonalil James Watt - mimo jiné se značně zvýšil jeho výkon, což znamenalo jeho velké rozšíření v nejrůznějších průmyslových odvětvích. První parní lokomotivu sestrojil roku 1815 George Stevenson, ta v roce 1825 vezla vlak o hmotnosi 30 tun ze Stocktonu do Darlingtonu a dosahovala rychlosti až 6.5 km/h při stoupání.
Parní stroj pracuje na následujícím principu: Hořením paliva vzniká teplo, které přeměňuje vodu na vodní páru. Pomocí vstupních orgánů je potom touto párou plněn parní válec. Následuje tzv. expanze páry - pára koná práci (hýbe pístem) a zároveň klesá její tlak a teplota. Poté následuje tzv. výfuk páry otevřením výstupních orgánů na druhé straně válce. Po vstupu páry z vstupních orgánů umístěných na druhé straně válce a zpětném pohybu pístu se pára vytlačuje, část páry se však ve válci ponechává a opět se stlačuje (komprese), aby se stěny válce před plněním čerstvou párou opět ohřály.
V parním stroji pára pohybuje pístem a pomocí ojnice a klikové hřídele je takto vzniklá enrgie převáděna ke kolům. Část energie se tudíž spotřebuje k pohonu těchto součástí. Mnohem efektivnější by ale bylo, kdyby tlak páry mohl otáčet koly bezprostředně, podobně jako dopadající voda roztáčí mlýnská kola. Potíž byla však v tom, že kola musela mít stálou vysokou rychlost, aby měl parní stroj dobrý výkon. Tento problém se dlouho nedařilo vyřešit, až roku 1884 sestrojili Angličan Parsons spolu se Švédem Lavalem první parní turbínu.
V tomto roce byla vyvinuta nová technologie výroby oceli, jejímž výsledkem byla tvrzená ocel. Parsons s Lavalem z ní zkonstruovali soustavu kol s lopatkami, na něž dopadá pára a roztáčí je. Kola vzdálenější od zdroje páry jsou větší a kola, která jsou zdroji páry bližší, jsou menší. Potřebné rychlosti dosahuje pára expanzí v zúženém průtokovém průřezu. Tlak a teplota páry při expanzi stejně jako u parního stroje klesají a pára se ochlazuje.
Už první parní turbína se otáčela rychlostí 18 000 otáček za minutu a další typy byly ještě výkonnější. Parní turbíny byly mnohem účinější než parní stroje a jejich provoz byl levnější, což je předurčilo k rozsáhlému použití, například k pohonu lodí. Parsons však zamýšlel tyto turbíny pro výrobu elektřiny, a tak sám zkonstruoval dynamo, které mohlo být poháněno stejně vysokou rychlostí jako jeho turbíny. Tyto turbíny jsou dodnes v celém světě jedním z hlavních zdrojů elektrické energie.
Fyzika- Černá díra
Pokud raketa překročí "únikovou rychlost" 11 kilometů za vteřinu, vymaní se ze zemské gravitace a odletí do volného vesmíru. Úniková rychlost závisí na gravitační hmotonosti. K úniku ze Slunce je třeba rychlosti 620 km/s, neutronová hvězda by vyžadovala 200 000 km/s. V roce 1783 si anglický astronom John Michell uvědomil že pokud by hvězda byla dostatečně těžká, byla by odpovídající úniková rychlost vyžší než 300 000 km/s, tedy než rychlost světla. Světlo by nemohlo uniknout a hvězda by tudíž byla neviditelná. John Michell považoval světlo podle Newtonovy teorie za proud částic a představoval si, že gravitace bude stahovat světlo hvězdy spátky. Npsal o tom že: "všechno světlo vyzářené takovým tělesem přinutí jeho vlastní gravitační síla k návratu". Michellovy představy však nebyly v pořádku protože rychlost světla se vlivem gravitace nemění, ale jeho základní závěr byl správný. V Einšteinově obecné teorii relativity světlo věrně sleduje zakřivení prostoru v okolí hmotných těles. Kolabující hvězda s hmotností několikrát vyšší než hmotnost Slunce vytvoří tzv. "studnu", z níž se světlu stále hůře uniká. Nakonec se světlo ocitne zcela v pasti a hvězda se stává "černou dírou". Na možnost takového gravitačního kolapsu poukázal jako první v roce 1939 Robert Oppenheimer. Domníval se však, že je to jen kuriozita v řešení relativistických rovnic a nemá žádný vstah k realitě. Opustil tuto problematiku a nadále pracoval jako jeden z vedoucích projektu vývoje americké atomové bomby. S výjimkou malé hrstky nadšenců fyzikové na černé díry téměř zapoměli až do počátku 60. let, kdy nová pozorování odhalila daleko ve vesmíru mohutné gravitační zdroje, pro které se těžko hledalo vysvětlení. S pojmem "černá díra" přišel v roce 1969 americký teoretický fyzik John Wheeler. Wheeler se jednou vyjádřil že "černá díra nemá vlasy", tedy že z černé díry nemůže za žádných okolností nic vylétnout. V téže době dokázali Roger Penrose a Stephen Hawking z univerzity v Oxfordu, že černá díra obsahuje relativistickou singularitu, "bod nula", kde vznikají nekonečné hustoty. Černá díra není vydět. Skrývá se uvnitř tzv. "horizontu událostí", sféry, která ji obklopuje a kde je prostor tak zakřiven, že ani světlo nemůže uniknout.Všechno co do sebe černá díra vtáhla, zůstává pohřbeno uvnitř. Horizont také brání vnějšímu pohledu na fyzikální singularitu, ketou má díra ve svém středu. Hodiny, které by padaly do černé díry, by pro vnějšího pozorovatele šli stále pomaleji, postupně by byly stále červenější a hůř viditelné, až by zcela zmizely. Protáhlé objekty by gravitační síly v blízkosti černé díry roztrhaly na kusy, protože síla na straně bližší k díře by byla mnohonásobně větší než síla na straně vzdálenější. Hvězdy větší než desetinásobek hmotnosti Slunce čeká osud černé díry. Samotná černá díra je syce neviditelná, ale může nastat případ kdy se ocitne v blízkosti jiné hvězdy a rotuje s ní v tzv. "spirále smrti". Bylo pozorováno několik kandidátů na černou díru, jedním z nejvážnějších je Cygnus X-1, vzdálená 6 500 světelných let. Astrofyzikové si představují že vysává hmotu z hvězdy s níž tvoří dvojhvězdu, a tím vytváří mohutný zdroj rentgenového záření. Černé díry jsou možná i v centru většiny galaxií a vytvářejí společný hrob pro mnoho hvězd starších generací.
Komentáře
Přehled komentářů
kde je třeba fyzika pro 8 třídy hm co ohmuv zákon ,ampermetr voltmetr.........
Ty pico
(Monaliza, 21. 5. 2008 18:32)ty tvoje referaty sou pekne trapny tak ze si je nech papapapapapapapap kundo!!!!!!!!!!!
dghjdghj
(dghj, 21. 5. 2008 16:55)hele vy debilové.....laskavě sem dejte referát elektrické spotřebiče....to by se hodilo a ne ty kraviny co tu sou....děte do píči....♥♥♥Miluju vás♥♥♥......papa a dejte to sem :D
za prd
(di domu, 19. 5. 2008 16:52)ty vole ale planety tu nemas!!!!!!!!!!!!tak je tam pripis
ale,ale ,ale.......
(hm......., 6. 5. 2008 19:39)Ale mohlo by to být opravdu kratší já nemám tiskárnu a nechce se mi to opisovat ani si z toho dělat výpis!!!!!!!!!:):(:):):):)
super
(hm......., 6. 5. 2008 19:31)super díky moc zlepšila jsem si prospěch díky tvým referátům....papapa
Třetí kosmická
(P.H., 3. 5. 2008 23:51)Dík, zopakoval jsem si - akorát k úniku z oběžné dráhy slunce stačí 42km/s.
NA HOVNO
(FUCK MY DICK , 8. 4. 2008 19:51)HELE SORRy ALEEEE NO COMENT TOTO JE TAK DLOUHY RADEJI TO SPIS NAPIS V BODECH ................xD
bla bla bla
(monca, 1. 4. 2008 16:31)nic moc to co som potrebovala som tu nanasla ale nava ale si supr
čůraku
(ftdfjbjxdf, 20. 2. 2008 19:47)zapoměl sem na kreténe,zmrde,ováde,pičusi,magore,blbe a abnormální kryple
čůráku
(ftdfjbjxdf, 20. 2. 2008 19:44)potřebuju neco kratsiho na paku demente,debile,čůráku
super
(Petruška, 17. 1. 2008 15:49)tenhle blo je super na vízo mě vycházala 3 a když jsem ti udelala refarat na páku tak mám dvoju kuju moc :-*
fakt super
(..., 15. 1. 2008 10:02)tohle je tak leda supr čupr stránečka na hovno...nic tu není!
děs no
(nikolka, 25. 5. 2008 11:53)